1. den – 23. 2. 2020 – na nádraží v Chocni se scházíme všichni v čas… až na mého kolegu, který si zapomněl doklady. Vlak stihl, to nejhorší máme za sebou.
Na přestup v České Třebové máme tři minuty, klid mých kolegů mě udivuje… Vlak jsme stihli, snad už teď máme to nejhorší za sebou.
Sedíme na letišti, máme ještě čas – gate se nám otevírá v 13.15, počkat… on se neotevírá… on už se zavírá…
Sedíme v letadle, sice jako poslední, ale teď už to nejhorší musíme mít opravdu za sebou!
Už bude půlnoc, jsme ubytovaní. Jen jeden z mých kolegů zapomněl v autobuse mobil… však on si poradí…
Pokud Vám to připadá, že od začátku nic nevycházelo, tak máte pravdu, ale nebojte, od pondělního rána, kdy začala oficiálně výtvarná mobilita v rumunském Sibiu šlo vše jako po másle.
První noc v rodinách všichni hravě zvládli, a tak se naši studenti pustili po hlavě do pětidenního kolotoče workshopů, památek, muzeí, galerií a gastronomických zážitků.
Příjemné překvapení a úžas ve mně evokovali všichni účastnící se studenti. Atmosféra celé mobility se nesla v přátelském duchu a umělecké seance, které trvaly vždy mnoho hodin, odhalily kvality studentů všech věkových kategorií.
Výprava z České republiky byla dokonalá ve všech směrech. I přes nejnižší věk stíhali studenti malovat, kreslit, konverzovat, tvořit, vtipkovat, navštěvovat muzea i galerie a vyprávět nám mezi tím zážitky, které je potkaly během času stráveného v rumunském městě Sibiu.
