V počtu deseti žáků a šesti pedagogů jsme se na konci května 2018 vydali na poslední mobilitu evropského projektu Erasmus+ KA2 s názvem Notes of Europe, abychom se připojili k delegacím z dalších osmi států Evropy a reprezentovali tak umělecké vzdělávání České republiky. Na "podpatek" Itálie jsme vyrazili plni zvědavosti a očekávání, připraveni se něco nového dozvědět i leccos ukázat. Čekal nás pětidenní program v režii hlavních koordinátorů tohoto projektu zaměřeného na jazyk a umění.
V pondělí 21. května nás po dlouhé cestě přivítali naši milí hostitelé v městečku Tuglie v provincii Lecce. V divadle Municipal teather byla připravena uvítací ceremonie, kde italští koordinátoři celou mobilitu zahájili. Pestrý hudební a taneční program v podání studentů tamější umělecké školy i slavnostní proslov ředitele celého projektu "NOE" Prof. Cosima Preite byly opravdu důstojným začátkem celého dění. Následovala prohlídka lycea IISS "Enrico Giannelli", respektive tří různých sídel této instituce, Střední umělecké školy v Parabitě, Casaranu a Gallipoli. Škola vyučuje všechny umělecké obory, ale významné zastoupení zde má taneční obor a také tvorba choreografií. V závěru pondělního programu si všechny zahraniční studenty vyzvedly místní rodiny. Žáci se tak mohli konečně seznámit se svými hostiteli. Delegace pedagogů včetně té naší byly ubytovány v městě Gallipoli na západním pobřeží Salentinského poloostrova.
Hlavním bodem úterního programu se stala návštěva premiéry studentského muzikálu v Italia Theater "L’albero della vita" v městě Gallipoli. Krom všestranného kulturního zážitku nám bylo inspirací, jak kvalitně umí italští umělci v závěru vzdávat hold publiku i sobě. Proslovy tvůrců, děkování takřka všem, kteří s dílem jakkoliv pomohli, to vše co do délky se téměř vyrovnalo trvání celého muzikálu. Jedno bylo ale jisté, s hodnotným zážitkem odcházel úplně každý.
Ve středu přišla na řadu vystoupení studentů i pedagogů všech delegací. V programu se vystřídala různorodá představení, ať už se jednalo o etnické písně a tance či klasická hudební díla. Naší "vlajkovou lodí" se stalo výtvarné umění. Žáci výtvarného obru vysokomýtské ZUŠky, kteří tvořili valnou většinu naší skupiny, představili formou vlastní módní přehlídky netradiční oděvy, které během předešlých dnů sami vyrobili z novinového papíru. Výborný doplněk fantazie plných šatů vždy tvořil klobouk s barevnou koláží koloritu vlajky každého státu, zapojeného do projektu. Nechyběla ani sólová hudební čísla v podání našich žáků. Diváci mohli slyšet klavírní skladbu i vystoupení zobcové flétny. Českou republiku také reprezentovalo pedagogické trio - klavír, akordeon, cajon.
Čtvrteční dopoledne se koordinátoři a zástupci všech delegací sešli, aby zhodnotili průběh projektu napříč jeho tříletým trváním. Jak bylo řečeno, jednalo se o závěrečnou mobilitu celého programu, který začal fungovat v listopadu roku 2015. Nutno s údivem podotknout, že emoce devíti různých národností a kultur vyústily ve shodu a vzájemné uznání, kterým bezpochyby napomohl společný jmenovatel projektu - láska k umění. Večer pak znovu zavládla slavnostní atmosféra. Na jevišti Gallipolského Italia Theater stanul symfonický orchestr s názvem "NOE Orchestra", složený z mladých umělců všech zúčastněných států. Divadlo se rozeznělo operními áriemi i slavnými filmovými melodiemi předních italských autorů. Grandiózní večer si samozřejmě zasloužil večeři o několika chodech a oslavu, na kterou dorazili i místní potápěči a sběrači škeblí.
Páteční závěrečná ceremonie opět seskupila všechny delegáty v Municipal Theater v městečku Tuglie, jak tomu bylo i na samotném počátku. Nejen italské slzy tekly proudem, neboť jsme se museli na neurčitý čas rozloučit se svými přáteli z dalekých koutů Evropy. Každou delegaci čekala cesta do své domoviny.
Od samého příjezdu nás provázel proslulý "italský timing" - nikdo nikam totiž nepospíchá. Odchylky od časového plánu zpravidla směrem dozadu také nikomu z místních nevadily. Nás Čechy s pevným smyslem pro pořádek zpočátku uváděl ležérní přístup do rozpaků, ale harmonii a zalíbení ve zdejší bezstarostnost jsme našli poměrně rychle. Slunečné počasí a vůně moře nás vždy dostaly do báječné nálady. Mezi bohatým programem, který musel splňovat předem daná kritéria samotného projektu, jsme stihli navštívit další krásná městečka jižní Itálie, jako jsou Lecce, Otranto nebo italský "konec světa" Santa Maria di Leuca na úplné špičce "podpatku italské boty". Odsud už žádná cesta, mimo té po moři, dál nevede. Ve volných chvílích došlo i na koupání a večer přišla řada třeba na ochutnávky místních pokrmů a mořských plodů.
Úkol splněn! V sobotu 26. května jsme v plném počtu přistáli na letišti Václava Havla v Praze. Zpáteční cesta s sebou nesla viditelnou radost ve tvářích všech, vedla totiž do cíle všech cílů - domů. Velká pochvala patří našim žákům Viktorii Pokorné, Barboře Novotné, Agátě Papouškové, Andree Dostálové, Alžbětě Hronové, Kateřině Bečičkové, Daniele Čápové, Lee Baniariové, Kateřině Hájkové a Kryštofovi Střasákovi především za jejich umělecký vklad a taktéž odvahu, zodpovědnost a profesionální přístup. Poděkování pak náleží pedagogům Ivě Vrátilové, Jolaně Kouřímové, Šárce Rozlivkové, Monice Jakoubkové a Jakubovi Jedlinskému. Opět jsme dokázali, že základní umělecké vzdělávání České republiky má bez nadsázky v měřítku Evropy velké kvality.
