Máme za sebou 3. týden strávený ve španělském Alicante a musím vám říct, že se nám zpátky do Čech vůbec nechce.
Dopolední hodiny trávíme například: učením, hraním (na hudební nástroj), běháním (v případě Nikči, v mém případě je to dosti omezené), opalováním na pláži (kde neslyšíte nic jiného než otravné: Sangría fresquita nebo Du ju wont masage, ale na to už jsme si celkem zvykli. S přibývajícími turisty už tito stále zaměstnaní obchodníci nestíhají, a tak se jich na druhý, od centra vzdálenější konec pláže, kam se chodíme rekreovat, dostane jen zlomek.) nebo objevováním nových míst v Alicante a okolí, a dalšími zábavnými věcmi. Dopoledne nám ve většině případů končí obědem, který je v mém případě buďto ve formě toustu a ovoce anebo si zajedu domů, kde obědvá rodina. Takže musím podotknout, že se na
školní jídelnu už i těším.
Po obědě následuje zpravidla konzervatoř. Tu si naplno užíváme, dokud tady jsme. Tamní učitelé mají o trochu jiný přístup k učení a jiný obsah hodin, než jak je to kupříkladu u nás v ZUŠce v Česku. (Více vám povíme třeba v příštích reportech nebo prezentaci)
Tento týden byl pro nás ještě něčím ozvláštněný. Měli jsme totiž možnost vybrat si pár hodin na dopolední konzervatoři, která je určena pro starší studenty. Její úroveň by se dala přirovnat k našim českým konzervatořím. Nachází se ale ve stejné budově jako ta odpolední/večerní. Dalo by se říct, že stále chodíme do jedné a té samé budovy, ve které jsou ale 2 typy konzervatoří. Navštěvujeme ji pouze ve středu, a to předměty hudební kreativita a songwriting + hudební produkce.
A tady ještě přikládám bonus (krátké zprávy o počasí):
Počasí je tu každá den trochu jiné, každopádně pocitovou teplotu nejvíce ovlivňuje vítr, kterého je tu dostatek, proto bylo zatím jen jedno odpoledne (byl to pátek), kdy se bylo možné vykoupat a nezmrznout. Dobře, možná byly 2 nebo 3, ale koupali jsme se zatím pouze jednou.
Tímto se s vámi loučíme a uvidíme se opět za týden, tentokrát už z Čech!
Antonín Hošek
