Tragická komedie o vině, spravedlnosti a zkorumpovatelnosti člověka i společnosti.
Nejstarší skupina žáků LDO se v letošním školním roce pustila do inscenování divadelní hry Friedicha Dürenmatta Návštěva staré dámy. Divadelní hra poukazuje, jak snadno se lidská morálka rozpadne, když je vystavena tlaku peněz, kolektivnímu pohodlí a možnosti zbavit se vlastní odpovědnosti.
Děj hry se odehrává v chudém a zchátralém městě Güllen. Jeho obyvatelé upínají veškerou naději k příjezdu staré dámy Claire Zachanassianové, nejbohatší ženy světa, která v tomto městě kdysi vyrůstala pod jménem Klára Wäscherová. Aby se jim podařilo přesvědčit ji k finanční pomoci, rozhodnou se využít její dávné známosti s Alfredem Illem, nyní váženým obchodníkem, manželem a otcem dvou dětí.
Alfred si s Klárou po příjezdu ihned promluví a zdá se, že město čekají velké investice. Má to však jednu podmínku.
Jednu miliardu pro Güllen, jestliže někdo zabije Alfréda Illa.
Alfred jako by si už dávno ani nevzpomněl, že před padesáti lety popřel otcovství Klářina dítěte. Právě tato zrada způsobila Klářino vyhnání z města a poznamenala celý její další život. Osud ji nakonec přivedl k obrovskému bohatství, ale na dávnou křivdu nikdy nezapomněla.
Život šel dál, ale já na nic nezapomněla, Alfréde. Ty sis život vybral a mě jsi ho vnutil. Teď chci, abychom spolu zúčtovali. Spravedlnost za jednu miliardu.
"Klára Zachanasjanová nepředstavuje ani spravedlnost, ani Marshallův plán nebo dokonce Apokalypsu. Nechť je jenom to, co je, nejbohatší žena světa, která díky svému majetku může jednat jako hrdinka řecké tragedie, absolutně, krutě, jako Médea třeba." pozn. autora hry.
Oblíbený Alfred Ill se zpočátku dočká jednoznačného odmítnutí Klářiny nabídky ze strany všech obyvatel města. Pokušení je však příliš veliké, bída příliš trpká. Obyvatelé města se začínají zadlužovat, pořizovat si nové věci. Zatímco město postupně propadá morálnímu rozkladu, Alfred Ill začíná přijímat vlastní vinu.
"Je-li Klára Zachanasjanová nehybná, hrdinka od samého začátku, její milenec se hrdinou teprve stává. Zchaudlý kramář, který padne na začátku za oběť, je vinen a domnívá se, že život smazal všechny viny. Je to obraz muže neschopného myšlenky, prostého člověka, kterému něco pomalu dochází. Ve strachu a ohromení největší osobnost. Zažije na sobě spravedlnost, poněvadž pozná svou vinu. Jeho smrt je nesmyslná a zároveň plná smyslu." pozn. autora hry.
Obyvatelé města vědí, že není kam couvnout. Je pozdě. Alfred Ill musí zemřít.
Prošel jsem peklem. Viděl jsem, jak se zadlužujete, cítil jsem při každé známce blahobytu, jak se smrt plazí blíž a blíž. Kdybyste mě bývali ušetřili toho strachu, té děsivé hrůzy, mohli bychom spolu mluvit jinak, pak bych si tu pušku vzal. Kvůli tobě. Ale teď jsem se obrnil, zvítězil nad strachem. Sám. Bylo to těžké, ale dokázal jsem to. Couvnout nemůžu. Teď se musíte stát mými soudci.
Inscenace je velkou hereckou i lidskou výzvou. Pracuje s textem, který nešetří postavy ani diváky, a dotýká se témat, která zůstávají bolestně aktuální. Ukazuje, že vina nezmizí jen proto, že o ní přestaneme mluvit, a že spravedlnost se může velmi snadno proměnit v pomstu, pokud ji začne určovat moc a peníze.
Poděkování patří všem návštěvníkům představení, žákům za mimořádné výkony, absolventům za příkladné dokončení studia.
Filip Janouch
