Jako učiteli připadl mi přirozeně úkol vést deník naší polární výpravy.
Kapitola 1. - Zrod velkého projektu
S nápadem dobýt severní pól přišel minulý rok magistr Filip Janouch, tedy já. Když jej na schůzce naší Jednoty vysokomýtských otužilých divadelníků přednesl, byli všichni návrhem nadšení. Ale nikdo se nechtěl výpravy zúčastnit. Nakonec se přeci jen pár odvážlivců našlo: náčelnice jednoty magistra Iva Vrátilová a její syn, osvětlovač hudebních produkcí Tadeáš Vrátil, písničkář Antonín Hošek, kontrolor pozdě příchozích Tobiáš Kouřím, dárkyně kštic Kateřina Benešová, nastavovatel módních trendů Dominik Hašek, zkušený zeměobjevitel a všudybyl Matyáš Kytlic, tisková mluvčí a lovkyně Tatiana Chalupníková, propojitelka anglosaské a české lingvistiky Audrey Řehořová, nihilista a bouřlivák Kamil Braik a v neposlední řadě zástupce menšiny David Lukáš.
Datum odjezdu bylo stanoveno na 22. dubna 2023. Dopoledne jsme ještě lehce trénovali ve vltavské ledové tříšti u Národního divadla a ve 14 hodin unášelo nás již letadlo z druhé runway letiště Václava Havla směr sever.
Vyprovodila nás jen Kouřímova matka Jolana se svou družinou, která téhož dne v roli náčelnice vedla výpravu směr jih.
Na cestě k nejseverněji položené škole našeho projektu Erasmus+ se nestalo nic mimořádného, a proto uvedu pouze názvy kapitol.
Kapitola 2. - Překvapení v letadle aneb Chleba se sýrem
Kapitola 3. - Slavnostní mezipřistávka v Amsterdamu
Kapitola 4. - Řehořová stále smrká
Kapitola 5. - Vrátíme se?
Kapitola 6. - Simulantka dostala kapky do nosu.
Kapitola 7. - Zjevení se Portugalců
Kapitola 8. - V chlebu je opět sýr…
Kapitola 9. - Slavnostní přivítání zavazadel na Trondheimském letišti
Kapitola 10. - Náčelnice má díru v kufru
Kapitola 11. - Kytlic o půlnoci na zavřeném letišti našel reklamační list
Kapitola 12. - Reklamace zavazadla odeslána
Kapitola 13. - Kde budeme spát?
Kapitola 14. - Reklamace zavazadla vyřízena
Kapitola 15. - Nebudeme spát.
Kapitola 16. - Usnuli jsme v přepravkách na zavazadla
Kapitola 17. - Výprava na benzinku pro bagetu
Kapitola 18. - Konečně přijel vlak
Kapitola 19. - Malebné výhledy na norské fjordy
Kapitola 20. - Hašek už 300 km nezavřel hubu
Lukáš: “Pravda, vleče se to. Kamarádi, já nevím, co to se mnou je, ale já bych to nejradši otočil a jel zpět. K nám. Domů. Do Mejta. Do lidušky. Do prdele, to je mi smutno!”
Janouch: “A je to tady! Trudomyslnost!”
Od tohoto momentu doprovázela výpravu píseň z jedné nejmenované divadelní hry, nejmenovaného velikána českých dějin.
Polární noc
má zvláštní moc
každého přepadne smutek
Němec i Brit
křesťan i žid
každý by nejradši utek
Ba i ti šikovní Žaponci
se silami jsou na konci
Jen jeden z národů neskoná
hrůzy severu slavně překoná
Tam kde hy, tam kde hy,
tam kde hynou vlci
Tam kde hy, tam kde hy,
tam kde hynou vlci
Tam kde hy, tam kde hy,
tam kde hynou sobi
Čech se přizpůsobí
Čech se přizpůsobí
Kapitola 21. - Konečně Mo i Rana
Kapitola 22. - Polární záře
Poslední dny nás pronásleduje smůla. Náčelnici bolí za krkem, mě taky. Dlouhé noci civíme na oblohu, kde se točí mraky, mezitím co nám našinci z vrcholků Šumavy posílají barevné obrázky noční oblohy. Zpočátku se nám dařilo zahánět trampoty písní do nepohody, ale teď jako by už ztrácela na účinnosti. Kdykoli si ji cestou začnu notovat, některý z kamarádů mi nastaví nohu.
Kapitola 23. - Hašek hubu nezavřel už tři dny a Braik mu notuje
Náčelnice správně usoudila, že nás takové nepřetržité debaty oslabují, a pro následující dny vydala seznam témat povolených k rozhovorům.
Úterý: Význam mrazu v klasické hudbě.
Středa: Zimní krása sibiřských zátiší.
Čtvrtek: Zážitky z krasobruslení.
Pátek: Mráz – nejlepší děda.
Jak vidno, je skutečně o čem hovořit. Zajímavé je, že v našem kolektivu, jindy tak hovorném, od vydání témat vládne většinou ticho. Jen onehdy, když náčelnice usnula, slezli se Hašek s Braikem v doprovodu Kouříma a spol. pod jednu deku a vyprávěli si o slepici a vejci, gendrové příjmové nerovnosti, zkáze českého školství a mnoha dalších bohulibých tématech.
Kapitola 24. - Snědli jsme soba
Bylo nám s Vámi krásně.
Velké díky Vám, mým žákům, za Vaše odhodlání zdolat sever, za stovky probraných témat a splněných úkolů.
Děkuji Vám.
PS: Pokud by někoho opravdu zajímalo, co všechno krásného nás v norské Mo i Raně potkalo, jak například pan učitel Lukáš zdolal polární kruh v polobotkách, vyčte to z níže přiložených fotografií.
Filip Janouch
